| Naskládám nás do oválné místnosti kde rohy nejsou zvykem Obléknu se to kalhotových svetrů a špásy mi zas projdou břichem kdy posilovat budu břišáky tím nezřízeným smíchem
Místo podlahy postele a polštáře plné vzdechů navlékli mě do kazajky že prý se bráním přirozenému vývoji že unikám z rámů, co mi dali že nečiním nic podle plánu že usínám že dávám ránu na oplátku
Bránit se je v rámcích odporu dobrotu to prý žádnou nedělá Smích je jen na ozdobu internetu kdy fotky jsou jak doména jak originál naší společnosti když přivřeš obě oči a to třetí si necháš vypíchnout Jsme oba jenom ze dvou kostí z pánevní a lebeční
Kdy pánevní je cestou pro zrození a lebeční je důvod proč se umírá Víno je proč život skomírá jedná se o tekuté myšlenky Kdy vláčíme se nocí bez rozmyslu A pánví rodíme své vzdechy Protáhneme se ještě jednou ulicí v neznámém státě Možná skončíme na další krajnici A stopneme si loď která nás odveze za dalším svítáním
| 
