Indra Transgas Chrenko, jak se to rýmuje

Indra Transgas Balkán, jak se to rýmuje

Tak nám chtěj zbourat Transgas, řek jsem

To by byl zločin, to je pražský Centre Pompidou, odpověděl bez váhání Dan Krejbich, na to jak výborný, z nepochopitelných důvodů nepříliš známý malíř.

Trefa. Bingo. Jak prdel na hrnec, sedla tahle věta. Pražský Centre Pompidou a byl by to zločin. Samozřejmě ne v právním slova smyslu. Stejná doba, podobný šok, ale jiné reakce.

Zbourat Centre Pompidou? Ani z legrace ne. Ani v rauši ne. Pýcha Paříže. Aby se ten dům spojoval s ním, každý potentát se mohl potento.

Potento se v Praze mohl celý ÚV, hlavně však soudruh Indra, když Trangas uviděl poprvé:

To je facka do tváře socialismu, jak jste si to vůbec mohli DOVOLIT? Takhle ukazovat na západ, běsnil soudruh Indra, navíc se dům dostal do několika filmů jako příklad „západu“ (on prosazoval východ). Sváděl k přemýšlení (on chtěl poslušnost). Pozůstatek šedesátých let, takže vlastně automaticky protest proti normalizaci a směřování na východ. Vlastně vůbec neměl existovat. Stejně jako Hra o jablko nebo Collegium musicum. Všechna tyhle tři věci vznikly v podobné době režimu navzdory, přičemž ten vzdor je přítomen v samé podstatě. I po té době jsou pořád lepší než valná většina současné produkce.

Se soudruhy architekty chtěl soudruh Indra proto pěkně zatočit. Pány architekty zachránila funkčnost domu, spokojenost SSSR při získávání deviz, spokojenost západní Evropy při získávání plynu. Ale stejně architekti dostali černý puntík. Další svou existenci charakterizovali jako chůzi v minovém poli, soudruzi čekal na špatný krok.

Největší problémem kapitalismu je špatný majitel. To se u tohoto souboru budov projevilo po roce 1989. O domy se nestaral, o okolí už vůbec ne. Takže Ondřej Neff má pravdu, že ten prostor teď vypadá příšerně. Škoda, že nezvedl oči na ty domy. Navíc to není vina těch domů, ty domy jsou pořád bomba. To zbouráme vše, kde okolí vypadá příšerně? Jen proto, že se o to majitel nestará?

Ano, narušuje to blokovou zástavbu. Nuže, zbourejme tedy také budovu Domu odborových svazů na Žižkově a budovu Dopravních podniků (ostatně ta současné době vypadá uvnitř taky dost děsně).

Ano, má smůlu. Vznikal se záměrem, který nebyl naplněn, že totiž obě větve severojižní magistrály povedou za Muzeem. Ano, jeho revitalizace by byla úděsně drahá.

Tak teď po čtyřiceti letech plní úlohu spojence soudruha Indry muž jménem Chrenko. Má stejné cíle jako onen soudruh: lidi nemají co přemýšlet, mají budovat mé impérium, ať už se to jmenuje socialismus nebo moje ještě větší bohatství.

Takže:

žádné dlažební kostky jako připomenutí barikád před rozhlasem.

žádné kopule, které neruší, jen zvlní celkový pohled na Prahu.

žádné překvapivé kombinace materiálů a tvarů.

žádné neobvyklé metafory s funkcí domů (roury).

Podobně jako u obchodního domu v Liberci je nutné vymazat všechny rušivé vlivy od konzumního cyklu práce a spotřeby, někdy opepřeného půjčkou.

Proto použije nástroje jménem HB Reavis a Cigler, aby mu tam postavili marketingově přesně spočítaný produkt na dávkování příjemných pocitů, ano tu a tam projasněného vkusným detailem, ale, proboha, jen hezounky mile, hlavně nikoho nevyrušit při utrácení, hlavně nepřerušit to akcelerující hromadění statků mých a ostatních, obdobně bohatých. Aby mu postavil něco, kam narve, ale hezounky co nejvíc zpeněžitelných metrů čtverečních.

Proto použije všechny, co se mu jak můry nalepí na jeho prachy a moc. Demolici totiž podpořili další osoby i instituce, viz rozhodnutí o neprohlášení souboru budov Transgas za kulturní památku na http://www.zastarouprahu.cz/kauza/56-soubor-staveb-transgas.

Když už něco zbourat, proč ne? Pak je nutné tam postavit něco LEPŠÍHO. Ne tohle. Jako kdyby se místo Hry o jablko dávali Slunce seno a …(jakýkoli díl) nebo místo Collegium Musicum hrál Michal David či Karel Gott (bonus pro Zdeňka Lukeše ;-)).

Taky vás napadlo, proč se bouraj ty lepší budovy ze 70. a 80. let? Obchodní dům v Liberci, hotel Praha, teď Transgas a proč zůstává Palác kultury, Centrotex nebo ta hrůza v ulici Victora Huga č.5 na Praze 5?

Taky vás napadlo, že kdyby se budova Centre Pompidou (vypadala by stejně, autory by nebyli Piano a Rogers), jmenovala Transgas, stála na jeho místě a měla stejný účel, ovšem vadila by bohatci s omezeným vkusem a svědomím a městu a státu, protože se o to nechtějí starat, že by posudky úřadů i vyjádření odborné (je tam fakt b) veřejnosti dopadly stejně?

Taky vás napadlo, jestli to dělají z vlastní blbosti nebo za cizí peníze nebo z kombinace obou? Možná ne. Nesmějte se. Možná to tak fakt není.

Možná je to z nenažranosti, ale čí vší?

Možná z vypočítavosti, jako je výhodnější podpořit žijícího kolegu a bohatého investora.

Možná ze stádnosti, protože originalita se v Čechách neodpouští.

Možná z lenosti, jako je jednodušší památku nemít, než mít s ní starosti.

Možná ze msty, protože autoři si svými postoji a názory nadělali spoustu nepřátel (viz posudek Prof. Šváchy).

Možná z omezenosti, někteří nepoznají kvalitu, nepřekonají svůj „normalizační“ obzor.

Možná z předposranosti, bojí se bohatého a mocného, jakkoli omezeného muže.

Možná ze závisti, protože někteří vědí, že takhle dobrý dům nevyprojektují.

Možná z pokrytectví, zde neplatí výmluva, že za bolševika jsem musel projektovat sračky.

Možná je to jen z pohodlnosti, jako je pro celý národ pohodlnější volit Zlatým, později Českým slavíkem stále stejného muže, i když teď už zpívá falešně.

Kdyby byl soudruh Indra naživu, jistě by v slzách a srdečně poděkoval již výše zmíněným, hlavně těm soudruhům na MK, kteří nepodlehli návrhu „odborné komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku“, která prohlášení památkou doporučila, naopak: zakabonil by se nad její prací. Ale jen trošku.

Po čtyřiceti letech totiž s pomocí výše jmenovaných soudruh Indra tedy zvítězil.

Můžou Daníčku, můžou; a asi i zbouraj, i když je to zločin…který posvětilo Ministerstvo, údajně kultury.

Indra Transgas Chrenko, tak se to rýmuje, Indra Transgas Balkán, tak se to rýmuje…