Podloží

Statisíce kradmých kroků

pod stromy, pod keři

skoro by člověk dostal strach

v noci plné vody

se mnou sdílí tu chvíli

jen rozviliny par

a zajíci v cestě

Podkrovním oknem

vyhlídlo možná Albireo

okem safírovým

okem rubínovým

roleta zapadla;

do mokré náruče

vine šípkový keř

boží muka

Jako by to všechno

bylo napořád

jako kdyby to

vyrůstalo z žuly podloží

a mrtví mluvili

a živí mlčeli

Ten přelud podřízne

hrčení prvního motoru

 – šichta volá;

větve se roztříští

o beton úsvitu

další pařez

v holoseči pout