Bylo jednou jedno malé kačátko. Bylo hrozně špinavé. Stará kachna se mu stále posmívala, že je ošklivé. Chlubila se, že ona je nejhezčí z celého houfu. Kačátko z toho bylo moc smutné. Navíc nemělo žádné kamarády, proto se je jednoho dne vydalo hledat.

Zastavilo se na břehu potoka, kde stála nádherná velká vrba. Když vrba viděla, že je kačátko smutné, tak se ho zeptala, co se mu stalo. Kačátko odpovědělo, že se mu všichni smějí a že s ním nechce nikdo kamarádit, protože je ošklivé a špinavé. Vrba se zamyslela a řekla, ať se umyje v potůčku. Kačátko ji poslechlo. Hned se změnilo v hezkou a čistou kachničku. Poděkovalo vrbě za radu a vracelo se domů, aby té nafoukané kachně ukázalo, že už je také hezké.

Když se vrátilo do houfu, všichni říkali: "Co to je za pěkné kačátko? Znáte ho někdo?" a nabízeli mu přátelství. Ale kačátko bylo zase smutné. Nechápalo, proč s ním nikdo nechtěl kamarádit v době, kdy bylo špinavé. Bylo přece pořád stejné jako dřív.