Spousta splněných snů

Za daleký obzor již slunce zachází,

a v našich myslích k podivným touhám dochází.

Poslední paprsky dopadají v naši tvář,

již však pohasíná ta hvězdy zář.

V obzoru nebeském již souhvězdí se tvoří,

a našim romantickým duším se záhy dvoří.

Těch světel je v čase krátkém na tisíce,

jsou tak blízko, jsou jak v ruce svíce.

Jak rád bych poznal neznámé mě dálky,

jak rád bych mával naší Zemi zdálky.

Ty body světel jsou jak má nesplněná přání,

já nemám v jejich lesku snadné stání.

Chtěl bych vykonati činy co do mé mysli se již vryli,

ty které by mi snad pouta zemské tíže skryly.

I když vím, že ta světla vzdálená jsou převelice,

já nesmím čekat, nemohu již otáleti více.

I když krajně nemožné Tvé sny se Ti zdají,

Ty musíš odolati chmurám, které by Tě k zemi stáhli.

Když něco dokázati velmi teskně toužíš,

a pro splnění těchto snů se stále soužíš.

Ty musíš ve vítězství Své pevně věřit,

a s činy hrdinů všech dob urputně se měřit.

Již není čas plkat, není už čas otálet,

Ty musíš začít Své sny plnit právě TEĎ!