hajka (Občasný)

Tak nějak podvědomě

vařím čaj a hledám hrneček

Nějaký co k němu nikdy

nebyl podšálek

Lei (Občasný)

Na ticho se neumírá, ticho léčí:-) Líbí, ač na pár míst.

probably (Občasný)

Kam má podle tebe vést poezie?

Dík za názor - konečně nějaká kritika:-)

probably (Občasný)

Poezie nemá nic společného se smypatiemi:-)) Já nevím, jen tak si píšu, moc nad tím nepřemýšlím. Zatím neumím na básních pracovat, vracet se k nim. Bůh mi nenadělil mozek na metafory, tak co s tím. Ale snažím se, snažím

ouvej (Občasný)

I já děkuji, milý Drfauste. Pečlivě jsem si to pročetla - a není tam ani slovíčko, které bych neodsouhlasila. Se kterým bych nesouznila.

Tak teď už asi záleží jen na velikosti prostoru, který ten který autor hodlá čtenáři nechat.

ouvej (Občasný)

No, asi jsem neměla diskutovat zrovna pod dílkem, ze kterého ta prvoplánovitost tak dosti jasně čouhá. Tak úplně slepá nejsem, abych to neviděla.

Tohle je dosti jasné. Já jsem se vlastně chtěla jen zeptat - zdali - pokud se mi osobně, nebo třeba Probably, nepodaří učinit svou poezii víc schématickou, zda vlastně nezabalit psaní vůbec.

Já přece neříkám, že Drfaust a pod. nemají ve svých dílech srdce, to jen že to moje hloupé mlčí. Nejsem intelektuál, jsem přízemní baba od plotny.

Taky důsledně píšu, že se snažím, abych to všechno pochopila. Proto je pro mě přínosem tahle diskuze. Abych pochopila, zda už byla otevřena vrata někam, kam se pouštět nemohu. Pořád dokola. Je to o mé sebereflexi, o mém pochopení, nepochopení. O mém nevstřebávání. A uznávám, že jsem zřejmě idiot, když nevstřebávám. Ale diskutuji, a chci diskutovat, abych taková nebyla. Abych pochopila.

Jasné?

ouvej (Občasný)

Velice zajímavá debata. Z tvých odpovědí mě zaujalo, že tenhle kousek jde zrovna mimo tebe. Znamená to, že píšeš o tom, co jsi vlastně neprocítila? Ono to totiž z toho možná trochu čouhá.

Jinak, všechno, co tady píše Drfaust a Vio, a vlastně i Kelly, se dotýká trochu i mě. Podobný styl tvorby máme, nejspíš. Čím dál víc se prosazuje jistý druh poezie - takové, jakou píše Drfaust, Vio, možná Miroslawek. Vstřebávám lačně jejich názory - jejich poezii. Jen kvůli pochopení. Protože pro mě jejich poezie příliš není. Ne, že bych nechtěla, ne kvůli umanutosti - prostě jsem tak dalece nedospěla. A nevím, zdali vůbec kdy dospěji. Tady už trochu rebelsky říkám:  (a nevím, jestli mám chtít dospět k pochopení).

Neříkám, že zrovna tahle báseň je nějak úžasná. Ale je to prostě zřejmě určitý styl poezie, který bývá možná malounko zatracován - a já bych ráda věděla, jestli skutečně jde cesta poezie tímhle okleštěným stylem, kdy se k poezii přistupuje malinko jako k rébusu. Jestli už xenofobicky ti správní vyznavači té jediné správné poezie skutečně ví a mají to nějak něčím podloženo, že tohle tvoje moje psaní je odžité, nic nepřinášející.

Já se ptám jako prosťáček, a takovou odpověď i čekám. Kdyby bylo možné mi odpovědět, byla bych vděčná. Jinak budu hledat samozřejmě dál - a dál si lámat hlavu nad mnoha dílky třeba Drfausta, když srdce už většinou zapojit nemohu.

Třeba tady kladu základně špatné otázky, kdo ví?

ouvej (Občasný)

Tady vycucnu jen jednu větu - a to, dokud mě někdo čte, není to tak zlé.

To, že tě někdo čte, znamená prostě jen to, že tě někdo čte. Nic víc. Nevypovídá to nic o kvalitě básně. Když už jsem se ti postavila po boku, tak co se mé tvorby týká, nejvíc čteny, a taky nejlépe hodnoceny byly právě věci, které (objektivně uznávám) byly průměrné, podprůměrné. Byly komerčním kýčem. Nakoply relativně největší okruh lidí.

To, čeho já se chci dobrat, a zřejmě nedoberu, je skutečné zjištění, kam poezie kráčí. Přiznávám, že prostě některé věci nepochopím. Proč to je? Je to ta legální cesta, kudy se poezie bude ubírat - tak, že bude jen pro hrstku vyvolených, nadaných něčím, co nejsem schopna ani pojmenovat? Ukažte mi prosím, kde najdu současnou tvorbu, tu nejsoučasnější - jak vypadá. Naveďte mě na literaturu. Zatím - kromě občasné internetové poezie, jsem snad nenarazila na poezii, kterou bych nebyla schopna procítit. Vzniká tady - v internetové komunitě - nějaký nový směr?

ouvej (Občasný)

No, aha, já jsem to jednou udělala, a nikdo nereagoval, tak asi nechtěl, a já se domnívala, že to nedošlo. Tolik k technice

Petra Borkovce znám - a JSEM SCHOPNA číst. A pochopit. Na rozdíl od většiny Drfaustových věcí. Tohle je sdělná poezie. Já se totiž obávám, že to, co drfaust prezentuje - ten prostor - je tak děravé - že to až nic nesděluje pro většinu lidí, nejen pro mě. A protože je to tak vysoce oceňováno, a občas prezentováno jako jediný správný směr poezie, ptám se. Zdali jsem vůl nebo ne. Tím neříkám, že nemá drfaustova poezie nemá mít své místo na světě. Ale jde mi o to, aby časem nebyla jenom ona. Aby tam nevedly cesty oklešťovatelů.

ouvej (Občasný)

Lhář je ten, kdo tvrdí, že si jen tak píše, a nechce být čten a nechce souznít s čtenářem. Nebo, kdoví, třeba to tak někdo má. Já ne. Samozřejmě čekám, číhám jak kočka u díry, jen co vložím nějaké dílko, už do té díry strkám čumák, kdo co na to. A když třeba nikdo nic, biju ocáskem nespokojeně do podlahy.

Ale jaksi se to nesmí přeceňovat. I to vím.

Myslím si, že - tak z devadesáti, z osmdesáti procent se kritikám dá věřit. Pokud jsou dílka čtenáři přijímaná - nebudou úplně špatná. Ne tady, na Totemu. Nikdo tu samozřejmě nemá patent na definice o poezii.

Já si tohle sumíruji v hlavě už dlouho. Právě proto, že mě tuze zajímá třeba na Písmáku trojka Vio, Faust a Miroslawek. Faust publikuje dílko, o němž se domnívám, že původně bylo úplně normální, pak z něj vyhodil všechna nosná slovesa, občas nějaká důležitá podstatná jména - a pak tuhle šifru předhodí čtenářům. Pak si to složitě rozebírají, pod dílkem, a vrcholem pro mě (asi jsem idiot, fakt že jo) je, když přikráčí Miroslawek a rozšafně vysvětlí Faustovi, že příliš DOVYSVĚTLOVAL. KOMU proboha? Miroslawek je ještě bohorovnější. Ten čtenáři apriori pohrdá. A protože to mám zařízené tak, že chybu většinou nejdříve hledám v sobě - nízký práh sebevědomí - říkám si, že mají asi pravdu, a já ji nejsem schopna vstřebat.

Proto mě zaujala tolik tahle diskuze. Proto se tolik ptám.

ouvej (Občasný)

Jo, za tuhle odpověď ti děkuji. Jinak - vím o několika básničkách fausta, které mě oslovily. K poslední Viově se pořád vracím - cítím něco, krásno, nelámu to přes koleno, že nerozumím. Třeba jindy, jiná. Stačí mi to lehké ťuknutí. Egil (zdá se mi - ale já tomu houby rozumím) píše poslední dobou milostně a krásně. Toho si pro sebe neřeším vůbec. Neházím je do jednoho sáčku. (Sáčku?)

Co tady vůbec takhle zpovykaně trojčím? jo, to víš, taková umanutá ženská.