Obul jsem si slaměné boty,

co protilad slaměného vdovce,

po stopách sleduji cestičky ztracené

a za mými zády, jak slepé lovce,

jsme cesty vlastní zradili...

Obul jsem si slaměné boty

a déšť tiše ukryl pod šálu.

Našlapuji do cizích stop,

cizí životy si žiju

a každou čtvrtou ze sta dob si pod kabát ukryju

                     V samotě mi jistě přijdou vhod...