Prodavač Wu

Na čínském bazaru se uhnízdil Klid.

Vetchý prodavač prošlých nadějí seděl ve svém stánku a jemně meditoval nad šálkem růžového thé o osudu svého švagra, toho času majitele vedlejší prodejny motorkářských doplňků.

Prostor byl opět přetížen o nějakou tu tisícinu myších lidí navíc.

Lidí, kteří zpívají o nerezových příborech jenom proto, aby mohli svou dřevěnou lžičku vrazit jeden druhému do očí, aby si mohli vychutnat sladěné orgie schované v krepovém papíru. Vše pod záminkou pokroku úrovně úrovně stolování. Papírové ubrousky k polévce, dvojvrstvé ubrousky k hlavním chodu a decentní ručníky s monogramy na závěr.

Kmet se rozkašlal a labužnicky usrkl Růžového medvíděte, letošního vítěze v kategorii Neškodné & tudíž žádoucí. Starý dobrý Klid se pomalu rozhlížel po vhodnějším koutu k ztichlým hrátkám.

Děvčátka, která chtějí slyšet blues, čerstvě přinesený, ještě teplý. Jsou všude. Postávají na rozích a zlostně křičí, že DŮDADÝDÝDAB je v modrém pokoji, s modrým kontrabasem. Jack Harry Mooker, otec modrých polštářů. Lojza Reichlight, legenda modrých kabátů. Hladově se vrhají po kompotu z brusinek a pálí ho na velké hranici. Žádné se nedožije svých osumnáctých narozenin.

Klid se přešoural ke stánku a zlomyslně nakopl ospalou kočku v beduínském pršiplášti, s mňoukáním zmizela mezi vodními hydranty. Děd ukončil rozjímání, s mohutným výskokem převrhl hrnek a do vzniklé louže omočil svůj památeční štětec ze štětin svobodomyslných prezidentů.

Krok sun krok utíkají barevné variace hudebních kritiků, aby každý našel tu svou kašnu, ve které by se mohl usadit a tlouci dlátem titěrné destičky o kvalitách pramenu. Sedají si na jejich okraje a při zelenavém západu slunce si podávají cigaretu, diskutují o zdejší bohatosti sytých forem.

Někde v dálce zakvílel opuštěný kanec. Klid neklidně nahlédl do provozovny a tiše se zasmál, stejně jako na obálce lednové Jízlivosti. Nad bazarem pomalu, rozvinutě plála ochranná známka iluzorní autenticity. Klid rychle vytáhl hřeben a přičísl neposedné kučery. Kupec dál pokračoval v uspořádaných tazích štětcem.

Šest a půl kilogramu hmyzu přijde v průměrném mlékaři do spalovny, když uklouzne na své poslední lahvi plnotučného mléka a odejde cestou dlážděnou tetrapaky.

Spolykané mouchy ukryté v nejmenších záhybcích mlékařovývh soukromých vzpomínek si spořádaně myjí rozvrstvené oči a čekají, až je pozůstalí nechají propadnout roštem.

Zahřmělo a z nebe začaly padat sportovní boty velikosti čtyřicet devět, s jemným kazem na vnitřní straně, drobounkou brečící prasklinou. Trhovec vyběhl ven a za pomoci rozbitého kolečka stvořil děkující pózu.

Klid pomalu obestoupil kupce.

Páry mladých milenců uzavírají své svazky do bubínků potažených vlčí smyslností, aby mohli přeskakovat nejvyšší z ohňů a přitom pít až do ztracení duhovou smetanu, která kane jednookým po jejich vzepjaté hrudi. Obsazené lavičky, v nich obcující zip od džín a roztřesené ruce, s jemnými výkřiky přikryty víčkem od polárkového dortu.

Číňan si na chlupaté nohy baleťáka navlékl boty a uctivě uchopil Klidovu pařátu. /Já jsem Wu mistře, vždy Váš/ Klid se naklonil a důvěrně skousl malíček Číňanovy ruky. Dostalo se mu další poklony.

Právě dorazil školní autobus.

Ledový úhoř naložený v lehkých krystalech může na okamžik prorazit letargicky klečící snovou oponu, mezi hořlavinami a chutí na železitou vodu. Prodávají se po stu kusech, každá zbožná rodina má v domácím inventáři alespoň dva. Rychlýma očima pozorují dění kolem sebe a při konzumaci příjemně chladí.

Krátkým zatútáním oznámil řidič autobusu konec cesty. Školní dítka vyskákala ven a začala se prát mezi značkovou obuví. Klid skousl a poté zlostně odplivl. /Je mi líto Wu, ale tvé naděje už vyšly z módy, je čas změnit vlákno/ Wu úslužně padl na kolena a dal se do hledání prstu. Klid znechuceně odklusal.

Vor, který unese unci tabáku a ospalého rybáře, patří do katalogu rarit, zprvu tyto vory mívaly vlastní podpalubí, ale dnes se krabičky sirek vyrábějí v reálném balení, proto jsou nynější modely plošší a rybáři ospalejší, nehledě na to, že riziko eskymáckého půlobratu je alarmující.

Opět se ozval klakson a školáci naskákali zpět do vozidla. Wu našel svůj prst, trochu se mu zaleskly oči. Za hradbu zapadl znuděný a upracovaný kotouč. Byl čas jít domů.