|
|
 phoe.nix (Občasný) - 26.7.2004 > První den si sbalila všechny osobní věci do krabic a kufrů. Příští den si
zavolala stěhováky, aby ji věci odvezli. Třetí den si naposledy sedla ke
stolu v krásné jídelně, zapálila si svíčku, pustila si klidnou hudbu a
pochutnala si na kupě krevetek, kaviáru a lahvince vína. Po večeři
naposledy navštívila každý pokoj v domě a do každé tyče na záclonu vložila
napůl snědenou krevetu namočenou v kaviáru. Pak uklidila kuchyň a odešla.
Krátce nato přišel manžel se svou novou přítelkyní a byli velmi šťastni.
Po několika dnech začal dům pomalu ale nepříjemně páchnout. Vyvětrali,
vyčistili koberce, prohlédli otvory, jestli tam není mrtvá myš. Nakonec
vyměnili koberce, vymalovali, všude rozložili vonné věcičky. Nic
nepomohlo,
přátelé je přestali navštěvovat, služebná odešla, opraváři odmítali přijít
do domu... Nezbývalo, než dům prodat. Po měsíci o dům stále nikdo neměl
zájem a odmítla s nimi pracovat i realitní kancelář. Konečně si museli
vzít vysokou půjčku a koupit jiný dům. Bývalá manželka zatelefonovala a
ptala se, jak se daří. Soucitně vyslechla ságu smradlavého domu. Taky
podotkla, že se jí po tom domě velmi stýská, a že by byla ochotna snížit
částku, na kterou má podle rozvodového řízení nárok výměnou za ten dům.
Manžel si uvědomil, že jeho bývalá žena neví, jak moc ten dům smrdí,
vycítil příležitost a svolil jí ho prodat za desetinu toho, jakou měl dům hodnotu za podmínky, že podepíše veškeré papíry hned ten den. Žena
souhlasila, během hodiny manžela navštívil právnik s podepsanými papíry.
Po týdnu bývalý manžel se svou novou přítelkyní s úsměvem na tváři
sledují stěhováky, jak jim balí vybavení domu..... ......včetně těch
záclonových tyčí.
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
