UMUČENÍ KRISTA

(The Passion of the Christ, USA/Itálie 2004, režie: Mel Gibson, 126 minut)

Aby nedošlo k omylu, nečtete recenzi v pravém slova smyslu, nebudu vyjmenovávat, kdo ve filmu hraje a tak dále, beztak jde až na malé výjimky o neznámá jména a hlavně je to druhořadé! (Puntičkáři všechna tahle písmenka snadno vyhledají během pár sekund na www.allmovie.com.) Chci jen ventilovat své rozčarování a zklamání z kontravezního díla, nebudu vás dlouho zdržovat.

Proti Melu Gibsonovi nemám nic, spíše naopak a k filmu jsem předem přistupoval vědom si varování několika odvážlivců, co film viděli, o nezvyklé brutálitě záběrů, potoků krve a tak dále. Není to ani první ani poslední film, který je plný záběrů, které by si těhotná žena či přecitlivělý muž měli nechat ujít. Nemám nic proti realismu a DVD jsem si pustil na vlastní nebezpečí. Tohle ale ne, pane režisér, tohle opravdu nemyslíte vážně?!

Začnu samotným procesem mučení. Podívaná pro „labužníky“. To „pořádné“ (u špalku) začíná někde kolem 52. minuty a lepší už to nebude do konce filmu. Pokud nejste psychicky postižení jedinci, eventuelně nemáte nějaký vážný (těžko pochopitelný) důvod pokračovat v podívané, vypnete to. Já to neudělal po 20 minutách jen proto, že by bylo neseriózní psát o filmu, když jsem ho nedodíval. Třeba změním názor! Nezměnil jsem.

Gibson je náboženský fanatik! Lépe řečeno magor, jemněji to nechci vyjadřovat. Protože žádným uměleckým záměrem, vizí tenhle výplach mozku neomluvím. „Kečupu“ je prostě ve filmu asi o 100kg více, než by bylo zdrávo a je to hnusná podívaná.

Byl jsem obeznámen s Gibsonovým argumentem pro vznik filmu: ukázat lidem, že Ježíš byl fyzický člověk, který za nás fyzicky trpěl a vykoupil nás vlastní krví, že nejde jen o větu v bibli, že šlo o reálné utrpení. Ehm, to se mu spíše nepodařilo. Režii filmu totiž naprosto chybí odpoutání se od fanatičnosti a celý působí až komiksově přemrštěným dojmem. Dvě hodiny překrvavené agitky.

Co mě dožralo více: film je špatný i jako dílo, sakra, sakra! Čekal jsem, že zvládnu-li nadlidskou várku mučení, objevím krásný, velký film. VELKÝ. To známé mrazení v zádech, když mě něco HODNĚ bere. A? NIC! Jen zhusení.

Snad ještě hůře vydýchatejnělší jsou paradoxně pasáže „bez mučení“, tedy ty do 52. minuty, plus pár prostřihů do minulosti. Na maděru rozšvihaný Ježíš vzpomíná v malebných, kýčovitých obrázcích, jak bývávalo krásně a idylicky. Sváča po dobře vykonané truhlařině, trocha toho rodinného humoru s Marií… Na pár sekund, pro kontrast, a hup zpátky k masakrálnímu lynčování.

Ježíšovi trýznitelé a vůbec veškerý dav, volající po jeho ukřižovaní (až na pár výjimek), jsou zobrazeni jako zrůdy, proti nimž jsou skřeti z Pána Prstenu andílci nejsvatější. Zvráceně se řechtají, lemcají víno a rozšmelcovávají všemi možnými i nemožnými mučidly polomrtvého Ježíše hlava nehlava a z každé další a další rány mají sadistický požitek. Je to nekonečné.

Prostřihy na Ježíšovi proslovy k nejbližším nejsou ale díky pastelové kýčovitosti lepší. Bože, jen to ne.

Umučení Krista je jedna obrovská masáž, proti které je "Strážná věž" a "Probuďte se" limonádička pro děti.

Nevidím jediný důvod, proč by měla mít existence tohoto filmu smysl! Je totiž špatný! Opakuji: š p a t n ý. Vyvraťe mi to, rád si to přečtu! Ne špatný kvůli brutalitě, ale špatný jako film. Tři hvězdičky z pěti na allmovie.com mi ještě přidají jako rána z milosti za peníze a f a n a t i c k o u detailnost, kterou do díla režisér investoval.

Pokud toužíte i tak tohle veledílo o tom, jak hodně lze „ujet“, coby režisér s převelikou vizí, vidět, pak si nechte chutnat, já DVD Umučení Krista zasunu někam hodně dozadu v polici! 

Názory na podobná díla se samozřejmě právem diametrálně liší, viz http://www.metacritic.com/video/titles/passionofthechrist/