Najít tak pramen živé vody!

Po čtyřech bral bych k tobě schody

a ječel jako siréna,

až by se lekla migréna

a nechala tě ležet v klidu.

Vím, čekáš, kdy s tím lékem přijdu,

vždyť ho mám stále na dosah,

jen zdolat soucit, zahnat strach…

…jenže jak běžím po schodišti,

medicína mi ze žil prýští,

z jizev a trhlin po mé ženě,

k níž přikován jsem každodenně,

jak k svému šutru Sisyfos.

Ač za tebou bych běžel bos

po střepech, štěrku, žhavém koksu,

dřepím jak balík v P.O. Boxu

ty umíráš, mě balvan táhne dolů,

a dřív než kus kry v alkoholu

rozplývá se tvá záchrana,

můj sen, má fata morgana

na horizontu,

po dvanácté šest,

a mezi prsty unikáš,

čím víc chci zatnout