Už nepíši *náct

Zase toužím
novému učit se,
tajemnému
nepoznanému ovoci,
dospívat
tobě v náručí
(jinak, než
jak se zpívá)
a zpívat si,
zpívat bez ohledu,
že noty neumím
a rytmus nedovedu,
cítit jej
a čerpat z tvého těla
a býti tebou
zcela pohlcena
(je málo tak,
když hledíme si do očí).

Horký čaj upíjím,
abych se nespálila
a ty mne vpíjíš
jenom pomyslím,
tak ráda bych
zas nové okusila,
jenomže nelze,
už nejsem učedník,

už cesta má je

jinak předurčena.