Červená růže

sukýnky natřásá

na odiv světu

předvádí šat.

Spodniček nespočet

ostatní závidí,

netuší v nejmenším,

že dostala mat

Na co jsou samety?

Na co je nach?

Jsou dílem samoty,

krutý je tah.

Stonek však stožárem

pořád se zdá,

zvadne-li nad ránem,

dál tyčit se má!

A barva naděje

co ji teď objímá,

jak údy mrzáka

bezmocně skomírá.

Ani hrot bezpečí

osud ten nezvrátil,

jen zlý sen to byl,

však život jí ukrátil.