|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Úplně oprýskané odpoledne
světlo už poskočilo do okna na západě
a stále je
podle kalendáře zima
nikdo tomu nevěří
postavy v lehkém svetru trumfují počasí
stiny i lidé
stoupají ulicí
a lámou nesmyslný zvyk ročních období
balit člověka do vrstev šatů.
Přesto roste chlad cesty k noci
zrychluje se krok za teplem
které lze tušit jinde
ne zde
protože
studená neviditelná stěna
není jen roční období
co uvnitř každého se krčí.
Hlavně když neumře
hlas
že lze
přenést se přes ni přes tu zeď
a zkoušet znovu postavit pyramidu
a zkoušet znovu
prožít zázrak
a zkoušet znovu
vše
teď
prohlédnout, nezhasit zrak
a nenechat jen svět okolo
bezmyšlenkovitě
znít
hnít
jen tak….
vrůst do života i když je k vzteku
nezúčastnit se karnevalu průsvitných těl
co propadají se kruhy na hladině
vírem nenasytných ambici
po dál a výš
a víc a…
co
za to...
utéct bez bot
jen s vějířem gejši
dobrovolně bez výhrad
se odevzdat vracejícímu slunci
a pak prostě upustit perlu
do bílé dlaně.
|
|
|
