|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Lovci a sběrači tzv. lincombsko-raniské-jerzmanovické kultury mladší doby kamenné a doby ledové v Evropě před 45 000 let
Úlomky kostí objevené v jeskyni Ranis v Durynsku ukazují, že se člověk předvěký vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45.000 lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě neboť v chladnější krajích byli až dosud prokázán pouze bratranec druhový bratranec člověka předvěkého - tedy neandrtálec neboli pračlověk.
Homo sapiens velmi pravděpodobně vznikl v Africe před více než 300.000 lety, později putoval po celém světě a setkal se s dalšími lidskými populacemi, včetně neandrtálců. Díky neúplným fosilním záznamům nejsou jasné podrobnosti o tom, jak se Homo sapiens šířil Evropou a jakou roli hrál náš druh při vymírání neandrtálců, kteří zmizeli zhruba před 40.000 lety.
Výzkum, který byl prezentován ve třech studiích publikovaných v časopisech Nature a Nature Ecology & Evolution, ukázal, že v oblasti bylo tehdy chladněji než dnes - chladná stepní tundra se podobala dnešní Sibiři nebo Skandinávii. Výzkum také ukázal, jak se Homo sapiens, přestože má kořeny v teplejší Africe, poměrně rychle přizpůsobil mrazivým podmínkám.
Vědci dospěli k závěru, že jeskyni sporadicky využívaly malé mobilní skupiny lovců a sběračů, kteří se pohybovali v krajině plné savců doby ledové, a že v jiných obdobích ji obývaly jeskynní hyeny a jeskynní medvědi.
"Lokalita v Ranisu byla obsazena během několika krátkodobých pobytů, a nikoli jako obrovské tábořiště," uvedl archeolog z Univerzity v Erlangenu v Německu, další z vedoucích výzkumu.
Kosti a kamenné artefakty z jeskyně ukázaly, že tito lidé lovili velké savce včetně sobů, koní, zubrů a nosorožců srstnatých.
"Je zajímavé, že strava těchto raných Homo sapiens i pozdních neandrtálců se zřejmě zaměřovala na velkou suchozemskou zvěř, což mohlo vést k oblastem vzájemné konkurence," uvedl zooarcheolog z Kentské univerzity, který vedl jednu ze studií. "Stále však potřebujeme další údaje, abychom lépe pochopili roli a vliv klimatu a přicházejících skupin Homo sapiens na konečné vymření neandertálců v Evropě."
Zdá se, že tento výzkum vyřešil diskusi o tom, kdo vyrobil specifický soubor evropských kamenných artefaktů - připisovaných tzv. lincombsko-raniské-jerzmanovické kultuře (LRJ) - včetně kamenných čepelí ve tvaru listů, které se používaly jako hroty oštěpů při lovu. Mnozí odborníci předpokládali, že je vyrobili neandertálci. Jejich přítomnost v Ranisu bez důkazů o neandrtálcích naopak naznačuje, že je vyrobil Homo sapiens.
"Tyto hroty čepelí byly nalezeny od Polska a Česka přes Německo a Belgii až na britské ostrovy a nyní můžeme předpokládat, že s největší pravděpodobností představují ranou přítomnost Homo sapiens v celé této severní oblasti," domnívá se badatel.
Jeskyně byla vykopána ve 30. letech 20. století, kdy byly nalezeny kosti a kamenné artefakty, než práce přerušila druhá světová válka. Tehdejší technologie nedokázala kosti identifikovat. V letech 2016 až 2022 ji vědci znovu prozkoumali a objevili další kosti a artefakty. Sekvenování DNA na nově nalezených a dříve odkrytých kostech identifikovalo pozůstatky Homo sapiens.
Badatelé by se mohli vrátit k dalším evropským lokalitám z tohoto období a ověřit, zda neobsahují podobné důkazy o přítomnosti raného Homo sapiens.
(sepsáno na podkladě internetu)
|
|
|
