Perličky na dně

 

Miluju mokrý kabáty

za dešťů

ve kterých něco hoří

lehnu si na nábřeží

úplná cikánka

a nebudu muset hledat

perličky na dně

protože jich budu mít

jako skleněnejch cingrlátek

 

A můj pradědeček

byl čistokrevnej

Turek a mohamedán

Slyšíš?!

Myslíš si, že jsem civilizovaná?!

tak mě neurážej, jo!

Ty intelektuále!

Co si vo mně myslíš?

 

Bože milosrdnej

proč všichni moji předkové

nebyli Turci a mohamedáni?

Proč umím číst v životě tohodle světa?

Proč při tom nemůžu bejt bez toho nábřeží

a proč ke mně mluví současné umění?

Ne, proč je?

PROČ JE?

Proč tohle všechno vůbec je?

 

Jakoby nestačil déšť

a mokrý patníky

a bubínky s penízkama

co tančej za nocí

a malý haranti

a muži s potetovanejma prsama

který podávaj svý ženě cigaretu

když kojí dítě

a milujou se s ní, i když je dusno k rozpukání

 

Proč je tu všechno ostatní?

Proč naši předci nebyli jen cikáni

ale taky Einsteinové?

Proč nám k životu nestačej dvoje peřiny

a záclony na okna

široký metr dvacet?

 

Proč musíme hledat

perličky

na dně!?!

 

                                                    1962