|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
"Úvahy a biblický souhlas o stvoření
... nevtělené Bytosti odpovídají, 2.pol. 19.stol.- část 65
........................................................................................................................................................................................................................................
Úvahy a biblický souhlas o stvoření
Národové si utvořili velmi rozličné pojmy o stvoření, a sice dle stupně svého vzdělání. Rozum, podporován vědou, poznal pravděpodobnost jistých teorií. Ona však, kterou duchové podávají, potvrzuje ty, které byly nejosvícenějšími lidmi přijaty.
Námitka, kterou lze této teorii učiniti, jest, že odporuje textu posvátných knih. Vážné studium však ukáže, že tento odpor jest jen zdánlivý, a že pochází z výkladu určení "jinotajných".
Výklad o Adamovi není jediný, který bylo nutno změniti. Také otáčení se země kolem slunce zdálo se kdysi protichůdné posvátnému textu, a známo je, že nebylo většího pronásledování nad to, které tento nesouhlas vyvolal, a dnes jistě ani dítě, vzdor kletbám a mučení, nebude pochybovati o pravdivosti axiomata, že se země točí.,,,
Bible praví, že svět stvořen byl v šesti dnech – v době asi 4.000 let před érou křesťanskou. Avšak positivní věda – neúprosný – přichází dokázati, jaké dny to byly.
Tvoření se zeměkoule jest mohutným písmem vepsáno do vrstev fosilních (zkamenělin), v nichž lze čísti, že těch šest dnů jest šest period, z nichž každá čítá tisíciletí. To není žádnou soustavou, žádným učením nebo míněním jednotlivce, nýbrž faktem zjištěným, právě jako pohyb země kolem slunce.
Teologie nemůže odepřít tomu sankce, aniž by upadla do bludu výkladem dle litery. Tím není řečeno, že bible lže, nýbrž jediné to, že ji lidé mylně vykládají.
Věda prozkoumavši a porozuměvši vrstvám země, těmto dokonalým archivům, seznala pořádek, ve kterém se různí tvorové na zemi objevovali, což souhlasí s knihou Mojžíšovou „Genesis“ s výkladem, že tvoření dělo se v epochách, ne hodinových, nýbrž tisíciletích vždy dle Jeho vůle a dle zákona přirozených sil. (Výklad Genesis o tomto tematu dnes již souhlasí s vědou a postupem času jistě se přijme správný výklad i jiných zdánlivých nesrovnalostí. Již bylo správně přijato, že šest dní tvoření značí šest period o několika tisíciletích.)
Stává se tím Bůh méně mocným, méně velikým?
Jest jeho práce méně vznešená? Jistě ne, a činili bychom si o Něm špatný pojem, kdybychom nechápali Jeho všemohoucnosti ve věčných zákonech, které ustanovil k řízení světů. Věda nezmenšuje skutků Božích, nýbrž ukazuje nám Ho ve skutečné mohutnosti, velebnosti a moudrosti. Bůh neruší náhlými převraty Svých zákonů přirozených.
Vědecké výzkumy stejně s Mojžíšem kladou objevení se člověka na konec stvoření; avšak výklad Genese nesouhlasí s vědou: v době, kdy člověk na zemi povstal. Vrstvy zemské, uložené před všeobecnou neboli geologickou povodní neukazují žádné stopy člověka, a proto geologové právem soudí, že člověk přišel na svět až po ní. Genesis má na mysli potopu ne všeobecnou, nýbrž jednu z oněch mnohých, které po hlavní následovaly. Nedá se mysliti, že by během šesti set let tolik pokolení povstalo, aby zalidnila různými, od sebe naprosto odlišnými plemeny celý svět, a aby kultura v těchto málo letech tak úžasně vzrostla.
Když připustíme, že člověk se ponejprv na zemi objevil 4.000 let před Kristem, a že po 1650 letech bylo veškeré lidstvo, až na jedinou rodinu Noemovu, zničeno, následuje z toho, že zalidnění země počíná od Noea, tj. 2350 před naším letopočtem. Když však Židé v 18. stol. př. Kr. přesídlili do Egypta, nalezli tuto zemi již zalidněnou, a s pokročilou kulturou. Dějepis dokazuje, že v tomto čase Indie a jiné země byl vzdělaností velmi kvetoucí. Vědecké zkoumání odkrylo v předhistorických dobách mnoho národů vysoce vyspělých. Aby se uvěřilo, že v 600 letech potomstvo jediného člověka zalidnilo všecky nesmírné, tenkráte známé kraje, že v tomto krátkém čase lidstvo z pouhé nevědomosti prvního primitivního stavu vyšinulo se na vysoký stupeň intelektuelního vzdělání, to se protiví všem antropologickým zákonům. Různost plemen podpírá mínění, že lidstvo žilo mnoho věků před tímto časem. Podnebí a mravy působí sice změny ve fysické povaze člověka, avšak známe takové rozdíly plemen, které jimi nemohly povstati. Křižování plemen působí míšence, jež sice hledí znaky po dlouhém mísení zmírniti, ale úplně jich přece nezničí; tím tedy nemohlo povstati z jedince a v krátké době plémě kavkazské (bílé), ethiopské (černé) atd. Takováto metamorfosa je přístupna právě tak jako podmínka společného původu u slona a mouchy, u ptáka a ryby a p. Zde proti nynějším výkladům posvátných knih stavějí se patrné důkazy vědecké, jichž nelze přehlédnouti. Všecko se vysvětlí, když se připustí jsoucnost člověka před dobou, kterou mu výklady připisují. Adam, který žil před 6000 lety, zalidnil pouze jistou krajinu, dosud neobydlenou. Osudný katastrofa za Noema jest zaměněna s potopou geologickou.
Posvátné knihy všech národů byly psány formou alegorickou, orientálnímu stylu vlastní. Náboženské idee neztrácejí na ceně, když kráčejí s vědou, naopak toto spojení jest jediným prostředkem, aby se nevěřícím neukazovala slabá stránka věr, a aby věřící rozumováním a studiem neztráceli víry.
"Pozn.: citát - úryvek; -překlad cca z roku 1922, tudíž volně šiřitelné ."
... pokračov. - část 66."
."
|
|
|
